Sućuraj je krásné malé letovisko úplně na východě ostrova Hvar. Od pevniny je vzdálen pouhých 6 km a také proto byl vždy více vázán na pevninu než na zbytek ostrova. Svědčí o tom také to, že silnice, která spojuje Sućuraj se západní částí ostrova Hvar, se začala budovat za Napoleona roku 1811. Ovšem dokončena byla až po druhé světové válce v roce 1961 a vyasfaltována byla roku 1969. V roce 1961 byla také dovedena elektřina na ostrov Hvar.

Přístav v Sućuraji je lidově označován jako pirátský přístav. Za to pojmenování mohou Neretvané, kteří sem přišli v 7. století a záhy se začali věnovat pirátství. Přístav je dobře chráněn a okolní terén jej hezky uzavírá, což vždy bylo jeho obrovskou výhodou. Z pevniny sem jezdí trajekt z letoviska Drvenik a cesta trvá cca 25 minut.

V Sućuraji jsou restaurace, kavárny, obchod a pěkné dětské hřiště. Když se vydáš podél moře na východ z přístavu, tak tě cesta dovede k hezkému majáku, který je dominantou místa a je pěkně vidět už z trajektu. Vítá každého návštěvníka.

A když půjdeš ještě dál za maják, tak tě cesta povede podél moře, kde je několik domků šikovně schovaných od veškerého dění. Pár se jich pronajímá a určitě je to skvělé bydlení s výhledem na Makarskou riviéru a pohoří Biokovo. Koupání je tam takové divočejší na plochých skalách, ale je hned před domem.

Když se z přístavu vydáš na opačnou stranu, dojdeš na pláž Česminica. Je to oblázková pláž na okraji Sućuraje. Odtud pokračuje promenáda dál podél moře vedle starých suhozidů až do další malé zátoky Blaca s malou pláží. Je to pěkná procházka s výhledem na Sućuraj na pozadí Biokova – tento krásný pohled na Sućuraj je pro mě zatím nový a neokoukaný. No a ten výhled na Pelješac a jeho kopce přes moře taky není vůbec špatný. A úplně vpravo je vidět kousek ostrova Korčula.



Obě trasy jsme prochodili s kočárkem a tak mohu s klidným srdcem říci, že jsou to opravdu skvělé procházky a bez problému sjízdné kočárkem.
Další možností koupání je pak ještě nedaleká zátoka Mlaska se stejnojmenným kempem, kde je dokonce písečná pláž. Hodně návštěvníků si tam alespoň jednou zajede.


Co se týká památek, tak jich je opravdu jen pár, však je to také malé městečko. Kousek od přístavu směrem k majáku jsou pozůstatky pevnosti Fortica. Pevnost vznikla jako obrana před nájezdy Turků, kteří za Benátsko-tureckých válek obsadili pobřeží a opakovaně Sućuraj napadali a ničili.

Nejstarší dobře dochovanou památkou je augustiniánský klášter, který dodnes funguje. Byl postaven v 9. století a několikrát přestavován. Nad vstupními dveřmi je nápis o renovaci z roku 1309.

Z tohoto období jsou také základy starého kostela Crkva Sv. Juraj, který byl kvůli zchátralosti koncem 19. století zbořen a v blízkosti byl postaven nový. Od tohoto kostela se také odvozuje jméno místa: Sut + Juraj = Sućuraj.

Na opačné straně přístavu je kostel Crkva svetog Ante. Byl postaven přistěhovalci z pevniny v čele s františkány roku 1663 a dodnes je zachován.

K Sućuraji se váže pověst o ilyrské královně Teutě, podle které se na okraji Sućuraje nacházely její dvory. Že by pověst mohla mít reálný podklad dokazuje pozůstatek ilirské zdi známý jako Teutina zeď a také Velika gomila – starý ilyrský hřbitov. Dále by tomu nasvědčovaly nálezy amofr z potopených římských galér na mořském dně okolo Sućuraje.

Většinu historických informací o Sućuraji jsem našla na stránkách obce Sućuraj, kdo by si chtěl více počíst o historii místa tak může zde: http://www.sucuraj.com/hr/sucuraj-hvar/povijest

V Sućuraji také žije místní velmi dobře známý profesor archeologie, který se aktivně účastní na vykopávkách a bádáních na celém ostrově Hvar. Loni v létě jsem u přístavu viděla jeho nabídku “šetnja sa archeologom” (procházka s archeologem) a chystám se s ním procházku při nejbližší příležitosti absolvovat.
Sućuraj má spoustu zajímavých míst, ale člověk si je musí objevit. Nejsou na první pohled vidět. Třeba tě Sućuraj překvapí a okouzlí tak jako mě.


