Moc takových míst, kde se skutečně zastavil čas, neznám. Už 24 století vypadá Starogradsko polje pořád stejně. Jasně, i zde časem leccos zchátralo, honosné římské vily se rozpadly a kameny byly použity na další stavbu. Ale to hlavní pořád zůstává a stále odolává, století za stoletím. Je to úžasné místo, 24 století se zde nepřetržitě pěstují olivy, vinná réva a dříve i obilí. 24 století stojí kamenné zídky, které rozdělují obrovskou pláň na malé soukromé parcely. 24 století pláň protínají ty stejné cesty. Je to živoucí historie. A pořád vypadá víceméně stejně jako kdysi. Pojď se s námi projít historií, bude to zajímavá cesta.
Musím se přiznat k jedné věci. Když jsem psala tento článek, věděla jsem, že jsme těch památek z celé pláně viděli jen pár. Měla jsem v ruce i perfektní mapu – kde ji seženeš se hned dozvíš. Ale až teprve ve chvíli, kdy jsem si na nejrůznějších chorvatských a anglických stránkách hledala další informace o historii mi došlo, že jsme skutečně viděli jen zlomek všeho. Jen samotných trimů je na pláni zhruba 90. Je tam toho tolik, že už mám dlouhý seznam míst, která chci příště vidět. Nejen památky, ale i jiná zajímavá místa. Starogradská pláň mě očarovala. Má své kouzlo, člověk tam stojí, uprostřed cesty kde kdysi chodili Řekové a později Římané, všude je ticho a klid, jen vítr si pohrává ve větvích olivovníků…
Mapa, za kterou budeš rád
Než vyrazíš na Starogradsko polje, zajdi do turistického centra ve Stari Gradu – je na rivě hned vedle tržnice. Tam popros o mapu polje, bude se ti hodit. Jsou na ní totiž kromě památek zaznačeny i cesty a to tak, že jsou rozděleny na asfaltové cesty, makadamové a ty pro pěší. Hodí se to hlavně když jedeš autem, jako my s malými dětmi. Ale umím si představit pláň projet na kole nebo na skůtru, bylo by to mnohem lepší. Další výhodou mapy je samozřejmě to, že máš neustále přehled o všech památkách. Není jich málo a pláň je rozlehlá. Tak vyrážíme 🙂 A nezapoměň si pořádné boty, v pantoflích to na některých místech nedáš.
Co je vlastně Starogradsko polje?
Starogradsko polje (Starigradská pláň) je veliká úrodná rovina, která unikátním způsobem odkazuje na počátky řeckého osidlování ostrova Hvar. Ve 4. století př. n. l. řečtí osadníci z ostrova Pharos našli na ostrově Hvar vhodný přístav (Stari Grad) a k tomu pláň s velmi úrodnou půdou vyhovující zemědělským účelům. Starogradsko polje se nachází mezi městy Stari Grad a Vrboska, ve vnitrozemí ostrova jej ohraničují vesnice Dol a Vrbanj. Celková plocha je 1 376 hektarů.
Řekové pláň rozdělili na parcely ohraničené zídkami, čímž vznikla pravoúhlá síť cest mezi parcelami. Zídky a cesty jsou dochované dodnes a v tom spočívá největší historický význam pláně – je to nejrozsáhlejší památka tohoto typu ve středomoří. Zídky vydržely ve stejné podobě úctyhodných 24 století. Starigradská pláň byla proto zapsána do seznamu světových kulturních a přírodních památek organizace UNESCO.
Na stránkách organizace UNESCO je také krásná mapa s vyznačením celého území: http://whc.unesco.org/en/list/1240/multiple=1&unique_number=1484
Kupinovik
První zastávka je antická římská vila Kupinovik. Tam kde Řekové stavěli jednoduché přístřešky, tam Římané nešetřili a stavěli zemědělské komplexy zahrnující vily, zemědělské budovy s lisy na víno a olivy, mlýny, skladovací prostory, ubytovací prostory pro pracovní sílu a samozřejmě i prostory pro hospodářská zvířata. Vila Kupinovik se datuje do 1. stol. n.l. a v té době to byla pouze jedna z mnoha takových vil na ostrově.
Vila Kupinovik se nachází při hlavní cestě mezi Stari Gradem a Jelsou. Člověk musí být skutečně odhodlaný místo najít, protože jej snadno mine. Z hlavní cesty je to úzká odbočka mezi olivovníky, bez cedule, bez ukazatele. Možná je to proto, že Kupinovik a další památky dnes vlastně leží na soukromém pozemku majitelů okolních polí s olivovníky a vinnou révou. Nicméně místo je veřejně přístupné. Když jsme tam byli na přelomu srpna a září, tak jsme byli zcela sami. A vlastně i na celé pláni jsme byli sami, nikdy jsme tam žádného turistu nepotkali. Pokud by tě místo zajímalo víc, tak archeologické nálezy z vykopávek z Kupinoviku jsou k vidění v muzeu ve Splitu.
GPS souřadnice vily Kupinovik: 43°10’37.9″N 16°36’51.8″E; 43.177200, 16.614395
Veliki Trim
Je to zatím ten největší trim jaký jsem viděla. Nachází se poblíž hlavní cesty ze Stari Gradu do Vrbosky. Není těžké jej najít. Tento trim je opravdu velký a po jeho stranách se vinou schůdky na střechu trimu. Budeš-li chtít, můžeš nahoru vylézt. Tady doporučuju ty dobré boty, moje sandály to nezvládly, takže nahoru se podívám příště. Dveře trimu jsou otevřené, takže můžeš vejít dovnitř a obdivovat stavbu zevnitř. Je to zajímavá podívaná. Trimy jsou jedny ze staveb stavěných technikou “suhozid”, tj. bez malty či jiného pojiva. Technika suhozid byla dokonce zapsána na Seznam nemateriálního dědictví UNESCO a ačkoliv už dnes málokdo umí suhozid stavět, vznikla celkem nedávno jedna iniciativa stejného jména, která kamenné zdi obnovuje a udržuje tak techniku suhozid stále živou.
Údajně bylo na polji zdokumentováno víc jak 90 trimů. Trimy jsou velmi rozšířeným typem kamenných staveb nejen po celém Chorvatsku. Jsou všude ve středomoří, ba i na Britských ostrovech a jinde v Evropě.
Podle stránek věnovaných topografii ostrova Hvar je na ostrově celkem 720 trimů. Pokud si chceš prohlédnout trimy více, mrkni na tuto stránku, kde najdeš také mapu se zaznačenými trimy na celém ostrově: https://www.topohvar.at/topo/trim/trim-lage/
GPS souřadnice trimu: 43°11’00.4″N 16°37’31.2″E; 43.183434, 16.625335
Kamenné zídky
Kamenné zídky jsou na Hvaru všudypřítomné. A opět nejen tam. Ale na Hvaru je jejich význam dán také místní krajinou – aby bylo možné v půdě něco pěstovat, musely se kameny vysbírat. A co je důležité – zídky se musejí stále obnovovat. Těžko si člověk představí ty hodiny a hodiny práce. Používaly se k ohraničení parcely, k zadržení půdy na místě a také chrání rostliny před silným větrem zvaným “bura”. Zídky jsou také stavěny technikou suhozid bez jakéhokoliv pojiva. Některé zídky na Starigradské pláni jsou skutečně dochované z doby osidlování Řeky.
Ostojića mlin (někdy nazýván Žorkov mlin)
Kdysi to býval jeden ze dvou vodních mlýnů na ostrově Hvar. Dnes jsou z něj jen ruiny zarostlé divokou vegetací. Z cesty se dá lehce přehlédnout, díky porostu není moc vidět. Dovnitř se jít nedá. Škoda, tato památka by si zasloužila více pozornosti a údržby. Už jen proto, že odkazuje na proměnu krajiny na Hvaru – mlýn byl postaven na počátku 19. století a v té době bylo na Hvaru méně vegetace a více vody, takže mlýn fungoval větší část roku (po zbytek roku byl potok vyschlý). Mlýn je postaven při potoku Vir, který teče/tekl z vesničky Dol. Antičtí autoři dokonce zmiňují existenci řeky na ostrově, ale o tom až zase někdy příště.
GPS souřadnice mlýna: 43°10’30.9″N 16°36’49.3″E; 43.175261, 16.613699
Kapela Gospojica – Kaple Panny Marie
Kaple poblíž Stari Gradu pochází z 16. století, lze nahlédnout dovnitř.
GPS souřadnice kaple: 43°11’08.9″N 16°36’30.8″E; 43.185811, 16.608567
Další povídání o Starogradskom polji najdeš zde: https://zijemechorvatskem.wordpress.com/2021/03/28/starogradsko-polje-na-ostrove-hvar-tady-se-zastavil-cas/
