Sveti Nikola je nejvyšší vrchol ostrova Hvar, nachází se 628 m nad mořem. Na tento výlet jsem se těšila léta a konečně jsem se dočkala. Druhý zářiový den loňského roku jsme se vypravili s našimi malými dětmi zdolat tento kopec (syn měl rok a půl a dcera čtyři roky). Kvůli dětem jsme zvolili cestu autem až pod vrchol. Cestu makadamem zvládlo i naše auto bez náhonu na všechna čtyři kola.

Z naší základny v zátoce Velo Zaraće jsme vyrazili směrem k tunelu na druhou stranu ostrova kolem zátoky Dubovica. Tesně pořed tunelem je odbočka na kopec Sveti Nikola. Odtud se cesta klikatí vyprahlou krajinou až k vrcholu. Místní vegetaci značně poznamenalo několik požárů.

Těsně pod vrcholem je restaurace Hvarcienda, během naší cesty bohužel zavřená. Kromě této restaurace jsme nepotkali žádný obchůdek ani nic podobného. S tím je potřeba počítat vydá-li se člověk na výšlap pěšky. Nikde žádný pramen ani možnost koupit si vodu. Cestou jsme potkali jednu skupinku chodců, kteří se již vraceli dolů. Až naše děti povyrostou, tak si snad dáme repete s alespoň větším dílem cesty pěšky.


Přímo pod vrcholem je maličké parkoviště a odtud vede poslední strmý úsek cesty mezi kameny.


Poslední úsek je poměrně terén mezi kameny, ale na druhou stranu je velmi krátký. Se synem v nosítku jsem ze začátku byla trochu nejistá jestli to vylezu, ale šlo to nakonec celkem dobře. Cestou dolů jsme našli schůdnější cestičku přímo k parkovišti. No a ty výhledy za to rozhodně stály. Syn to celé prospal, ale dcera byla z výletu unešená.

Z jedné strany jsou překrásné výhledy na Vis a část Korčuly. Maličký kousek ostrova Šćedro je úplně vpravo před Korčulou. Napravo od Korčuly v dálce je ostrůvek Sušac.


V pravo už začínají vykukovat Pakleni otoci.

Pohoří se táhne dál směřem k letovisku Hvar a poté jsou dál vidět Pakleni otoci.

Na druhé straně se otevírá pohled na poloostrov Kabal a za ním ostrov Brač.


Vpravo je vidět letovisko Vrboska a vedle něj Jelsa. Od těchto dvou letovisek se doleva táhne Starogradsko polje – úžasný kus dochované historie staré 2400 let.

V dálce je vidět Brač a před ním poloostrov Kabal. A před ním je Starogradsko polje a nalevo je vidět malý kousek letoviska Stari Grad.

Na vrcholu nás přivítal pomocník hlídače požárů.

Tak a jsme tu. Hurá 🙂 Na vrcholku jsme s jedním cyklistou, jinak tu nikdo není.

Na vedlejším vrcholku je kříž a dál pak kostelík. To už jsem si ale se synem v nosítku netroufla. Příště to tam prochodím snad celé, to už syn celý výlet určitě neprospí.
Mělo to smysl šplhat na vrchol s malými dětmi? Ano mělo. Žádný podobný výlet jsme na Hvaru zatím nepodnikli, pohoří tam prošlapané nemáme. A ty výhledy jsou fakt překrásné. Dcera si dodnes výlet pamatuje a ráda na něj vzpomíná. Takže se toho neboj, sbal vodu a svačinu a hurá na kopec 🙂


