Pokud znáš Hvar jen jako letní destinaci plnou slunečníků a koktejlů, o hodně přicházíš. Velikonoce jsou totiž na ostrově tím nejmagičtějším obdobím. V roce 2023 jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži přímo v Jelse a byl to zážitek, který v sobě spojuje hlubokou pokoru před historií a čistou radost z jara.
Jelsa v rozpuku a otevřené brány kostelů
Jelsa na jaře, to je úplně jiný pohled, než jaký znáš z letních pohlednic. Všude kvetou květiny, vzduch voní mořem i rozmarýnem a městečko působí neuvěřitelně poklidně. Během velikonočního týdne jsou místní kostely otevřené dokořán a lákají tě k nahlédnutí do svých bohatě zdobených interiérů. Je to ideální čas na pomalé procházky s foťákem v ruce, protože to světlo a barvy jsou v dubnu prostě neopakovatelné.
Magie, která bere dech: Procesí “Za Križen”
To nejdůležitější se ale odehrává v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Na spánek můžeš zapomenout. Unikátní procesí “Za Križen” (Za křížem) je zapsáno na seznamu UNESCO a věř mi, že i když nejsi věřící, ta atmosféra tě naprosto dostane.
Co dělá tuhle noc tak výjimečnou?
- Šest procesí najednou: Přesně ve 22 hodin vychází ze šesti farností (Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirće, Vrbanj a Vrboska) šest průvodů. Jdou po okruhu dlouhém cca 25 kilometrů a v průběhu noci se nesmějí potkat – to by podle legendy přineslo neštěstí. Celý ostrov je tak protkaný světly svící.
- Bosý nosič kříže: Hlavní postavou každého průvodu je križonoša. Je to muž z místní komunity, který nese kříž těžký až 18 kilogramů. Často jde celou cestu bos nebo jen v ponožkách, oblečen v bílé tunice. Být vybrán jako nosič je veliká pocta, na kterou muži v Jelse čekají i 20 let, někdy se na pořadník zapisují těsně po narození.
- Zpěvy, které mrazí: Procesí doprovází archaické pašijové zpěvy (tzv. Gospin plač – Nářek Panny Marie), které v nočním tichu hvarských polí a vinic znějí magicky.
- Závěrečný běh: Celá noc vrcholí v pátek ráno, kdy se procesí vrací zpět do Jelsy. Posledních 100 metrů přes náměstí (Pjacu) musí nosič kříže se svým těžkým břemenem běžet, aby ho odevzdal místnímu knězi. Klobouk dolů před takovým výkonem po celonočním pochodu.
Jsou procesí i jinde?
Hvarské “Za Križen” je unikátní svou délkou a synchronizací, ale Velikonoce prožívá celé Chorvatsko. Podobná, i když komornější procesí uvidíš na Korčule nebo v uličkách Trogiru a Splitu. Na severu země se zase drží tradice velkých velikonočních ohňů. Hvar má ale v sobě něco syrového a autentického, co jinde jen tak nenajdeš.
Dá se v dubnu na Hvaru koupat?
To je otázka, kterou jsme si v roce 2023 pokládali hned po příjezdu. Odpověď zní: Ano, ale vyžaduje to jistou dávku odhodlání (nebo možná šílenství).
Naše kroky vedly do zátoky Mina, která je od centra Jelsy kousek. Pro děti je to ráj – v podstatě jedno obří pískoviště s velmi pozvolným vstupem do vody. Zatímco děti byly v sedmém nebi a hrabaly se v písku s jasným cílem: prohrabat se na opačnou stranu zeměkoule, my dospělí jsme testovali teplotu Jadranu.
A co koupání? Řekněme, že “osvěžení” v dubnu vyžaduje odvahu (nebo aspoň mírnou ztrátu soudnosti). Moře je tu extrémně plytké, což byla polehčující okolnost. Díky plytké vodě se hladina sice snažila aspoň trochu ohřát, ale i tak jsme se v moři potkali spíše s podobně laděnými otužilci. Dětem to ale bylo úplně jedno – písek a sluníčko jim ke štěstí stačilo bohatě.
Proč vyrazit na Hvar o Velikonocích?
Uvidíš ostrov v jeho nejpřirozenější podobě. Bez davů, bez úmorných veder, zato s hlubokým respektem k tradicím, které přežily staletí. Ať už se rozhodneš projít část cesty s procesím, nebo budeš jen stavět hrady z písku na Mině, velikonoční Hvar tě nabije energií na celý rok.
