Tak jsme opět tady, v krásné a tajemné krajině Starigradské pláně. Je tichá, až meditativní. A svoje poklady skrývá. Člověk si musí dát tu práci a najít si co chce vidět. Je tady toho celkem dost a to hledání se rozhodně vyplatí.
Kámen a suhozid
Asi nejcharakterističtějším prvkem krajiny Starigradské pláně je kámen. Uvidíš ho tady prostě všude a tam kde není, tam je odkrytá velmi úrodná půda díky které to tady všechno kdysi vzniklo.
Protože kámen při obdělávání půdy překážel, používal se na různé stavby. Nejčastěji technikou “suhozid”. Je to způsob stavby, při kterém se pokládají jednotlivé kameny na sebe bez jakéhokoliv pojiva. Tato technika byla dokonce zapsána na Seznam nemateriálního dědictví UNESCO a ačkoliv už dnes málokdo umí suhozid stavět, vznikla celkem nedávno jedna iniciativa stejného jména, která kamenné zdi obnovuje a udržuje tak techniku suhozid stále živou.
Touto technikou jsou postaveny hlavní zídky rozdělující Starogradsko polje a také i zídky jednotlivých parcel. Kamenné zídky se liší dle velikosti a také dle způsobu stavby: jednořadé poskládané kámen na kameni do výšky 1 m, víceřadé široké až 2 m a stejně tak vysoké, které jsou postaveny nejčastěji u antických cest a ve směrech antické parcelace. Zídky se musí obnovovat a jsou tak výsledkem více jak dvou tisíc letého úsilí obyvatel ostrova a jejich práce. Jen si představ ty hodiny a hodiny, dny a dny práce s kameny.
Technikou sohozid jsou také postaveny veliké terasy, které chrání úrodnou půdu před proudy vody z vydatných dešťů. Suhozidem také vznikly trimy a jeden krásný trim je vidět u hlavní cesty ze Stari Gradu do Vrbosky. Na celém ostrově Hvar je více jak 700 trimů a mnoho z nich se dodnes používá.
Na Starigradské pláni jsou také četné “gomile” – malé, větší či obrovské hromady kamenů. Nejčastěji vznikaly při čištění půdy od kamene, který se vršil na neúrodných místech. Některé gomile ale byly původně obřadní místa a uvnitř skrývají hrob.
Cesty a kanály
Cesty protínající se v pravém úhlu vznikly v řeckém období před 2400 lety. Mnoho z nich bylo časem rozšířeno, ale některé zůstaly v původní šířce tak akorát pro člověka s oslem.
Starogradsko polje má také četné kanály pro odvod náhlého deště a pro regulaci potoků. Dnes už těmito kanály teče voda jen zřídka, neboť lesy na svazích kopců okolo Starigradské pláně vodu z velké části zadržují.
Dříve zde ale nebyly borovicové lesy. Dnes tyto lesy ukrývají síť teras, na kterých se ještě počátkem 20. stol. pěstovala vinná réva a později také levandule.
Dračevica
Když už jsem u té vody na Starogradskom polji, tak musím zmínit také místo zvané Dračevica. Je to jedno z nejfotogeničtějších míst na polji a blízký kamenný dům je snad na všech prospektech o Starogradskom polji.
Okolní vzrostlá tráva v zapadajícím slunci vytváří krásnou zlatavou scenérii.
Dračevica je jediné místo na Starogradském polji s povrchovým vývěrem vody. V zimě tato voda vydatně zaplaví okolní vinohrady a to tak, že skutečně plavou.
Místo je obklopeno vinohrady a je velmi zelené co se vegetace týká.
Dračevica je ale také neolitické naleziště dokazující osídlení v dávných dobách (6.000 let až 3.000 let před naším letopočtem). V roce 1880 zde byly nalezeny neolitické nástroje. Jsou to nejstarší archeologické artefakty nalezené na Starogradskom polji. Zde bylo také pravděpodobně první trvalé osídlení člověkem na Starogradskom polji.
My jsme se na toto místo dostali v září a ačkoliv přes den ještě stále byly příjemné vysoké teploty, místo vývěru mezi kameny bylo stále mokré a trošku vody vidět bylo. Ráda bych se na Starogradsko polje podívala někdy mimo sezónu v období vydatných dešťů, kdy je krajina nasycena vodou.
GPS Dračevice: 43°11’19.7″N 16°37’49.9″E; 43.188791, 16.630534
Mirje
Poblíž hlavní cesty ze Stari Gradu do Vrbosky se nachází římská villa rustica Mirje. Tato římská villa byla postavena a používána v prvním století našeho letopočtu. Je to nejrozlehlejší archeologická lokalita na Starogradskom polji. Dominantou místa je zeď vysoká 4.5 m, která leží na suhozidu uvnitř něhož byly nalezeny mozaikové tessery. Současně je to nejzachovalejší starověká zeď na východním pobřeží Jadranu co do výšky. Na vnitřní zdi uvidíš otvory, které tam zůstaly po podlahové konstrukci.
Okolo Mirje jsou pozůstatky zdí a základů tehdejšího zemědělsko-hospodářského komplexu.
Z Mirje je vidět značná část Starigradské pláně a taky blízká Vrboska, tak nikam nespěchej a opravdu se rozhlédni okolo sebe.
Najít Mirje chce ale trochu odhodlání. Cesta není nijak značená. Z hlavní cesty na Vrbosku se odbočuje na makadamovou cestu a odstud na “kozí stezku”. Nikde žádné značení, cestička je zarostlá. Nebude-li zbytí mobil s mapou tě na místo dovede. Za tu námahu to stojí.
GPS Mirje: 43°10’35.6″N 16°39’26.0″E; 43.176554, 16.657230
Carevac
Nedaleko Mirje, přímo u hlavní cesty ze Stari Gradu do Vrbosky jsou pozůstatky další římské villy rustica Carevac. Bohužel místo prošlo značnou devastací a dnes jsou tam skutečně jen pozůstatky. Člověka na první pohled vůbec nenapadne, že se jedná o zbytky venkovské římské villy.
Ve třicátých letech minulého století byly na místě objeveny starobylé hradby, mozaiky a bazén. Dnes je těžké si tam bazén či nějakou větší nádrž na vodu představit. Potvrzuje to, že dříve bylo místo mnohem více zásobeno vodou.
GPS Carevac: 43°10’50.0″N 16°38’34.8″E; 43.180551, 16.642991
Starogradsko polje se ti otevře jako kniha budeš li chtít. A když budeš hledat, najdeš tam spoustu zajímavých věcí a míst. Kdyby každý z těch kamenů mohl vyprávět, byly by to jistě zajímavé příběhy. Zatím je vypráví vítr hrající si v korunách olivovníků. Stačí jen naslouchat.
Pokud by tě historie Starogradskog polja zajímala více, tak existuje velmi pěkná kniha s jednoduchým názvem Starogradsko polje od archeologů Sara Popović a Aldo Čavić. Mnoho zajímavých informací v tomto článku jsem čerpala z této krásné knihy. Koupit si ji můžeš v muzeu ve Stari Gradu. Součástí knížky je i velmi užitečná mapa, kde jsou zaznačeny hlavní památky a co je velmi užitečné, tak jsou tam odlišeny cesty podle toho, zda je to asfaltová cesta nebo makadam nebo pěší stezka. To nám objevování krás pláně hodně ulehčilo. Tak směle do toho a až příště pojedeš na ostrov Hvar, nenech si Starogradsko polje ujít.
Další povídání o Starogradskom polji najdeš zde: https://zijemechorvatskem.wordpress.com/2021/03/28/starogradsko-polje-na-ostrove-hvar-tady-se-zastavil-cas/
